Na Valentýna jsme vyrazili s týmem 12 paraplavců na první letošní závodní výjezd mimo Prahu. Kutnohorská Vlnka hostila bezmála 90 sportovců z celé republiky a tamní bazén byl naplněn podobně, jako bývá plný Strahov při finále Českého poháru. Navzdory až nečekaně vysokému počtu soutěžících si klání ve středních Čechách ponechalo vše ze své tradičně rodinné atmosféry. K vidění tak bylo vystoupení domácích akvabel a nakonec i štafeta doprovodů a personálu, kterou pořadatelé ze všech sil uchránili před neúprosně blížícím se koncem plánovaného pronájmu bazénu, byť jsme nakonec museli oželet poslední disciplínu v závodním programu, tedy 100 m prsa.
I tak tucet paraplavců PARA PLAVÁNÍ PRAHA předvedl pěkné výkony. Stylem co start, to osobní rekord plavali ve všech třech svých disciplínách Adéla Horáková, Tadeáš Saitz a Edita Srnová. Svá osobní maxima překonali také Max Moravec, Matěj Gabzdil, Robin Bušek a Péťa Beran. K Vlnce patří i povinná disciplína 50 m volným způsobem, což dává pořadatelům možnost rozparcelovat startovní pole obvykle nejobsazovanější tratě podle klasifikačních tříd, věku nebo (ne)používání vozíku k pohybu. Medaili tak mohou z kutnohorského bazénu vylovit i paraplavci, kteří na medailových pódiích nejsou častými frekventanty. Třeba Ríša Pucholt předvedl 2 padesátky znakem v tempu odpovídajícím aktuálnímu stavu trénovanosti a psychického rozpoložení a získal stříbro. Cenné kovy si z historicky významného města odváží také Darja Balková a už zmíněné mladé naděje klubu Max Moravec s Editou Srnovou. Bára Neumannová i přes tréninkovou únavu výborně navázala na svou lednovou závodní premiéru a sice bez medaile, ale přesto mohou být se svými výkony spokojení Mára Bosák s Víťou Fellerem, kteří měli na Vlnce fanoušky z řad rodinných příslušníků. I na jejich pomoc se spoléhal tříčlenný personální tým Klubu ve složení Matěj Cagaň, Matěj Lichner a předseda Šáša. Nakonec nesmíme zapomenout na Pavla Berana, původně nominovaného do závodu sourozenců bez handicapu, nakonec ovšem plaval jako jediný klubový zástupce ve smíšeném družstvu štafety personálu.
Díky všem rodinným doprovodům za účast, (para)plavcům za reprezentaci Klubu a personálu za nasazení při závodě. Pomalu, ale jistě se blíží POHÁREK – první kolo Českého poháru v paraplavání 2026, a my už se nemůžeme dočkat 🙂
A BRAMBORY!
Šáša
